Barokní Tanaberk 2024

Koncert barokní hudby k poctě sv. Anny

Tanaberk, kostel sv. Anny

sobota 27. července 2024 v 18 hodin

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa Sancti Wolfgangi, Litaniae lauretanae
Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Domine ad adjuvandum me festina

Kolegium pro duchovní hudbu,
Consortium musicum
& hosté

Na pozvání spolku Tanaberk spravujícího poutní kostel sv. Anny na Tanaberku nedaleko Kdyně, provedeme v rámci zdejších svatoannenských oslav duchovní hudbu z českých archivů 18. století. Vzhledem k tomu, že si v letošním roce připomínáme 250. výročí úmrtí významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmy, bude část programu věnována právě jeho dílům. V obnovené premiéře provedeme jeho kompozici Missa Sancti WolfgangiVzhledem k tomu, že náš příhraniční region nese významné stopy tohoto světce (bývalý poutní kostel Bolfánek u Chudenic, kostel zasvěcený tomuto patronu v nedalekém Haibühlu aj.), můžeme v rámci dobové barokní tradice vnímat jistou atribuci této skladby k našemu regionu a jeho tradicím.

Pokračovat ve čtení „Barokní Tanaberk 2024“

Barokní noc 2024

Koncert barokní hudby v rámci svatojánské Barokní noci v Klatovech

Klatovy, refektář jezuitské koleje

pátek 21. června 2024 přibližně v 20 hodin

P. Cajetanus Vogel (1750–1794) Missa Solemnis Sancti Ioannis Nepomuceni (1779)
Kyrie, Gloria & Agnus Dei

Kolegium pro duchovní hudbu,
Consortium musicum
& hosté

Vrcholně klasicistní mše sudetského skladatele Cajetana Vogela, určená k pražským oslavám padesátiletého jubilea kanonizace světce střední Evropy sv. Jana Nepomuckého (1779) byla do repertoáru klatovského farního kostela Narození Panny Marie přinesena zdejším regenschorim a Flaškovým nástupcem Václavem Pavlasem (v úřadu od 1784) a prováděna patrně ještě v první třetině 19. století patrně pod Petrem Kirlem a zcela jistě pod Pavlem Skřivánkem, jenž k hudebnině opatřil desky.

Pokračovat ve čtení „Barokní noc 2024“

Barokní jezuitské Klatovy 2024

Slavnostní zádušní bohoslužba u příležitosti XVI. Barokních jezuitských Klatov

Klatovy, jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce
sobota 27. dubna 2024 od 17 hodin

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720); Libera me, Domine, K 54.

Kolegium pro duchovní hudbu,
Consortium musicum
& hosté

Zádušní mše za zesnulé členy klatovské jezuitské koleje a jezuitské mecenáše představuje centrální bod XVI. ročníku Barokních jezuitských Klatov. Jako tradičně ji doprovodíme figurálním requiem.

Pokračovat ve čtení „Barokní jezuitské Klatovy 2024“

SANTINI 300

Hudební doprovod zádušních obřadů za Jana Blažeje Santini-Aichela

Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje

čtvrtek, 7. prosince 2023 v 19.30 hodin

Dne 7. prosince 2023 uplyne 300 let od smrti barokního stavitele italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.

Význam toho nadaného umělce architektury chceme připomenout slavnostní zádušní mší, která bude sloužena v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni dne 7. prosince 2023. Jakkoliv si uvědomujeme, že Santiniho osobnost je spjatá s mimoplzeňskými barokními skvosty, je důležité zasadit projekt právě do centra plzeňské diecéze. Trojlodní gotický chrám (katedrála sv. Bartoloměje) je vhodnou připomínkou architektonického stylu, který Santiny ve své barokní tvorbě oživil, nadto je symbolickým místem, které si samo připomíná také jedno významné výročí, neboť vznikem plzeňské diecéze, která byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. Pro Supremi Ecclesiae Pastoris munere v květnu 1993, se z farního kostela stala katedrála sv. Bartoloměje. 

Pokračovat ve čtení „SANTINI 300“

Volkstrauertag – hudební doprovod liturgie

Cham (DE), Redemptoristenkirche Maria Hilf

neděle dne 19. listopadu 2023 v 10 hodin

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720)

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

Johann Joseph Fux (1660 - 1741) byl rakouský barokní hudební skladatel, teoretik a pedagog, z jehož učebnice kontrapunktu, kterou dokončil v roce 1725 pod názvem Gradus ad Parnassum (Stupeň na Parnas), se učila komponovat řada skladatelů 18. století, včetně Wolfganga A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Jana Dismase Zelenky. Jeho skladatelský odkaz je obsáhlý a čítá kolem 400 kompozic, jejichž charakter vyplývá jednak z konvencí vídeňského dvora počátku 18. století, jednak z Fuxovy pozice vrchního císařského kapelníka a zároveň kapelníka katedrály sv. Štěpána. Jedná se o opery, jejichž produkce nechyběla při významných dvorských událostech, oratoria a chrámové kompozice, ale i řadu instrumentálních skladeb.

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720)

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

Pokračovat ve čtení „Volkstrauertag – hudební doprovod liturgie“