SANTINI 300

Hudební doprovod zádušních obřadů za Jana Blažeje Santini-Aichela

Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje

čtvrtek, 7. prosince 2023 v 19.30 hodin

Dne 7. prosince 2023 uplyne 300 let od smrti barokního stavitele italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.

Význam toho nadaného umělce architektury chceme připomenout slavnostní zádušní mší, která bude sloužena v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni dne 7. prosince 2023. Jakkoliv si uvědomujeme, že Santiniho osobnost je spjatá s mimoplzeňskými barokními skvosty, je důležité zasadit projekt právě do centra plzeňské diecéze. Trojlodní gotický chrám (katedrála sv. Bartoloměje) je vhodnou připomínkou architektonického stylu, který Santiny ve své barokní tvorbě oživil, nadto je symbolickým místem, které si samo připomíná také jedno významné výročí, neboť vznikem plzeňské diecéze, která byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. Pro Supremi Ecclesiae Pastoris munere v květnu 1993, se z farního kostela stala katedrála sv. Bartoloměje. 

Pokračovat ve čtení „SANTINI 300“

Volkstrauertag – hudební doprovod liturgie

Cham (DE), Redemptoristenkirche Maria Hilf

neděle dne 19. listopadu 2023 v 10 hodin

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720)

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

Johann Joseph Fux (1660 - 1741) byl rakouský barokní hudební skladatel, teoretik a pedagog, z jehož učebnice kontrapunktu, kterou dokončil v roce 1725 pod názvem Gradus ad Parnassum (Stupeň na Parnas), se učila komponovat řada skladatelů 18. století, včetně Wolfganga A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Jana Dismase Zelenky. Jeho skladatelský odkaz je obsáhlý a čítá kolem 400 kompozic, jejichž charakter vyplývá jednak z konvencí vídeňského dvora počátku 18. století, jednak z Fuxovy pozice vrchního císařského kapelníka a zároveň kapelníka katedrály sv. Štěpána. Jedná se o opery, jejichž produkce nechyběla při významných dvorských událostech, oratoria a chrámové kompozice, ale i řadu instrumentálních skladeb.

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720)

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

Pokračovat ve čtení „Volkstrauertag – hudební doprovod liturgie“

Ke cti svatých apoštolů

kostel sv. Petra a Pavla Plzeň-Litice, 17. 6. 2023, 19.00 hod.

Václav Jan Kopřiva (1708-1789) Vox clamantis in deserto
Šimon Brixi (1693-1735) Domine ad adjuvandum me festina in a
Jan František Novák (+1771) Magnificat
Anonym (Flaška?) Dixit Dominus in D
Anonym (Flaška?) Domine ad adjuvandum me festina in C
Jan Dismas Zelenka (1679-1745) In convertendo Dominus, ZWV 91 (1728)

Poutní slavnost k patronům litického kostela, apoštolům sv. Petrovi a Pavlovi.

Slavnostní koncert

Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, 17. 5. 2023, 19.00 hod.

Slavnostní závěrečný koncert akademického roku 2022/2023 ZČU v Plzni

František Xaver Brixi (1732–1771): Missa in D
Johann Sebastian Bach (1685–1750): Lobet den Herrn alle Heiden, BWV 230
Jan Josef Ignác Brentner (1689–1742): Gloria & honore, op. 3/8 (1718)
František Xaver Brixi Da pacem Domine

Tradiční Slavnostní koncert k závěru akademického roku 2022/2023 v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Vystoupí Consortium musicum a sbor Kolegium pro duchovní hudbu.

Hlavní osobností programu je jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů poloviny 18. století, svatovítský kapelník František Xaver Brixi (1732-1771). Jeho rozsáhlá virtuózní Missa in D představuje svojí velkorysou kompoziční architekturou jedno z nejlepších mešních zhudebnění své doby. Brixiho moteto Da pacem Domine určené k liturgickým obřadům během tzv. prosebných dnů (tempore Rogationum) nabývá v dnešních časech nepříjemně aktuálního významu. Obě skladby pocházejí z opisů rektora figurálního kůru klatovského děkanského kostela Narození Panny Marie v letech 1785-1795 Václava Pavlase a jsou tak součástí hudební historie našeho regionu.

Program koncertu doplníme o dvě sborová moteta – jední se o světoznámé zhudebnění luterského textu žalmu Lobet den Herrn alle Heiden od Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) a ve své době nesmírně populární skladbu Gloria et honore od dobřanského skladatele Jana Josefa Ignáce Brentnera (1689-1742).

Musica colorata

Refektář jezuitské koleje, Klatovy, 21. dubna 2023, 18.00

Přinejmenším stejně barvitá jako celý barokní svět byla také jeho hudba. Malé nahlédnutí do její pestrosti nám zprostředkují členové komorního ansámblu Consortium musicum, jenž je pravidelným hostem barokních jezuitských Klatov. Program sestavený z děl italských a německých autorů pocházejících z různých regionů a vyznávajících různé konfese představí barokní hudební svět ve vší jeho pestrosti. Vedle tónů zakladatele tzv. neapolské školy Alessandra Scarlattiho plných jihoitalského slunce nahlédneme do kompozičního světa severoněmeckého luterského varhaníka Dietricha Buxtehudeho. Po zastávce v lipské Componierstube zdejšího kapelníka Johanna Sebastiana Bacha a u jeho skladeb pro cembalo budeme nakonec moci spočinout v kapli drážďanského kurfiřta Friedricha Augusta II. a zde tvořícího „božského SasaJohanna Adolfa Hasseho.

Plná barev nemusí být však pouze barokní hudba. Pozvání do světa barev mohou skýtat také samotné barokní či barokní dobou inspirované hudební nástroje. Vlámské cembalo z dílny předního stavitele Františka Vyhnálka, které se na tomto koncertu poprvé představí, je toho důkazem. Tento jednomanuálový nástroj se dvěma registry je kopií cembala z první třetiny 17. století od špičkového vlámského stavitele Johanna Ruckerse (1578–1642). Ruckersovy nástroje prosluly ušlechtilým tónem s dlouhým dozvukem. Jeho sonorně laděný zvuk je obohacen o jiskřivou barvu vyšších harmonických tónů. Nástroj se tak hodí pro interpretaci komorní i sólové literatury od vrcholné renesance až po vrcholný barok.

Cembalo z roku 2021 se řadí k nejkvalitnějším cembalům vyrobeným v našich zemích. Jeho příslušnost do našeho regionu podtrhuje i nádherná výzdoba rukou pražské akademické malířky paní Miluše Poupětové. Tento nástroj a hudba vás dokonale vtáhnou do světa barokních (nejen jezuitských) Klatov.

Program (předběžný)

Johann Adolf Hasse: Sanctus Petrus et Sancta Maria Magdalena: Ouverture & recitativo
Dietrich Buxtehude: Sonata in a minor. Passacaglia (BuxWV 272)
Alessandro Scarlatti: Sinfonia Avanti La Serenata „Clori, Dorino e Amore“
Johann Adolf Hasse: Sanctus Petrus et Sancta Maria Magdalena: Aria. „Mea Tormenta, Properate!“
Johann Adolf Hasse: Sanctus Petrus et Sancta Maria Magdalena: Aria. „Crucifixum si videres“
Johann Sebastian Bach: Harpsichord Concerto No. 1 in D minor, BWV 1052
Johann Sebastian Bach: Partita in C minor, BWV 826, BWV 826