Consortium musicum

Tanaberk, kostel sv. Anny, 25. 7. 2025, 19.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

P. Simone a S. Bartholomaeo, SP (Václav Kalous; 1715-1786) Missa Sancti Wenceslai P. Remigius a S. Erasmo, SP (Antonín Mašát; 1692-1747) Offertorium Resonate chori a díla dalších českých řádových skladatelů první poloviny 18. století P. Carolus Pelikan (2. pol. 17. stol.) Muttetum de Sancta Anna

Na pozvání spolku Tanaberk spravujícího poutní kostel sv. Anny na Tanaberku nedaleko Kdyně, provedeme na svátek této patronky v rámci zdejších oslav duchovní hudbu pocházející převážně od českých řádových skladatelů první poloviny 18. století. Přestože dnes jsou jejich jména spíše zapomenuta a dočítáme se o nich pouze na stránkách hudebně historických pojednání, ve své době představovali tito skladatelé velmi populární a hojně provozované autory. Dochovaná díla těchto skladatelů svědčí o genialitě svých autorů a o jejich setrvalém úsilí na zdokonalování hudebně kompozičního stylu pozdního baroka.

Hlavním dílem koncertu bude slavnostní Missa Sancti Wenceslai piaristického skladatele P. Simona a S. Bartholomaeo (vl. jm. Václav Kalous), od jehož narození si v letošním roce připomínáme 310 let. P. Simon zde vystavěl velkoryse koncipovanou architekturu plnou originálních kompozičních postupů zejména ve střídání vokální a instrumentální složky. V. Kalous jako školený skladatel (sám byl učitelem Františka Xavera Brixiho) komponoval v této mši velmi solidně vystavěné fugy. Větší originalitu však prozrazují ostatní pasáže inspirované pulsem dobové italské liturgické hudby v koncertantním stylu stejně jako expresivní chromatické pasáže části Qui tollis peccata mundi. Mezi výrazné rysy Kalousova stylu patří nepokrytá radost z toho, jakými prostředky může posluchače neustále překvapovat. Opis této mše pochází z piaristického kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli z roku 1763.

Program koncertu doplní krom tradičního svatoanennského moteta jezuitského skladatele P. Carola Pelikana, SJ z poloviny osmdesátých let 17. století také offertorium Resonate chori piaristického skladatele P. Remigia a S. Erasmo (vl. jm. Antonín Mašát) s odvážnými pulsujícími koloraturami stejně jako liturgické kompozice Kalousových a remigiových současníků zejména z řad českých minoritů.

Svatá Hora, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, 28. 6. 2025, 19.30hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo P. Venceslaus Majer, SJ (1665–1726) Mottetum pro omni Festo Eja plausus date, Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) Gloria & honore, op. 3/8 (1718)

Na pozvání svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka provedeme slavnostní mši Missa Sancti Wolfgangi Františka Ignáce Tůmy (1704-1774). Stane se tak na vigilijní mši sv.

Missa Sancti Wolfgangi významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmovy je věnovaná světci, od jehož narození voni uplynulo 1100 let, a který zároveň pomáhal určovat duchovní a civilizační identitu česko-bavorského pohraničí, regionu, odkud pochází Kolegium i Consortium musicum a jeho členové.

Zařazením skladby Dixit Dominus Domino Meo od klatovského rectora Chori a Tůmova současníka Jana Václava Flašky, připomeneme vrcholně barokní hudební tradici zdejšího pohraničního regionu. Program koncertu vyplníme o další duchovní kompozice českých skladatelů první poloviny 18. století. Mezi nimi stojí za pozornost jezuitský skladatel P. Václav Majer, SJ, který byl v roce 1726 pochován do klatovských katakomb. Jeho moteto Eja plausus date patří k tomu nejzajímavějšímu, co bylo v českých zemích v rámci tohoto žánru ve své době zkomponováno. Na programu nemůže chybět jeden z nejvýznamnějších pražských skladatelů první třetiny 18. století Jan Josef Ignác Brentner a jeho slavné moteto Gloria & honore.

Jako tradičně nás doprovodí plzeňský komorní orchestr Consortium musicum.

Klatovy, refektář jezuitské koleje, 20. 6. 2025, 19.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

Liturgické skladby méně známých českých autorů první poloviny 18. století.

Deggendorf, Pfarrkirche Mariä Himmelfahrt, 25. 5. 2025, 10.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo P. Venceslaus Majer, SJ (1665–1726) Mottetum pro omni Festo Eja plausus date, Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) Gloria & honore, op. 3/8 (1718)

V rámci XVIII. ročníku Festivalu duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald 2025 na pozvání farnosti Mariä Himmelfahrt v Deggendorfu doprovodíme nedělní mešní liturgii slavnostní hudbou českých autorů 18. století. Hlavní pozornost bude věnována významnému skladateli přelomu baroka a klasicismu Františku Ignáci Tůmovi. Jeho Missa Sancti Wolfgangi, věnovaná světci, od jehož narození voni uplynulo 1100 let, a který zároveň pomáhal určovat duchovní a civilizační identitu česko-bavorského pohraničí.

Zařazením skladby Dixit Dominus Domino Meo od klatovského rectora Chori a Tůmova současníka Jana Václava Flašky, připomeneme vrcholně barokní hudební tradici zdejšího pohraničního regionu. Program koncertu vyplníme o další duchovní kompozice českých skladatelů první poloviny 18. století. Mezi nimi stojí za pozornost jezuitský skladatel P. Václav Majer, SJ, který byl v roce 1726 pochován do klatovských katakomb. Jeho moteto Eja plausus date patří k tomu nejzajímavějšímu, co bylo v českých zemích v rámci tohoto žánru ve své době zkomponováno. Na programu nemůže chybět jeden z nejvýznamnějších pražských skladatelů první třetiny 18. století Jan Josef Ignác Brentner a jeho slavné moteto Gloria & honore.

Jako tradičně nás doprovodí plzeňský komorní orchestr Consortium musicum.

Litice, kostel sv. Petra a Pavla, 18. 5. 2024, 19.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum

Oratorium k 330. jubileu zázračného pocení krve na obrazu Panny Marie Klatovské složil v roce 2015 na text Štěpána Špáda (1975) plzeňský skladatel Pavel Samiec (1983).

Myšlenka napsání oratoria k Panně Marii Klatovské vznikla v Kolegiu již v souvislosti se světovou premiérou adventního oratoria Pavla Samiece Dies sanctificatus, jež Kolegium pro duchovní hudbu premiérovalo v Plzni a posléze také v Klatovech o adventu roku 2010. Nezávisle na Kolegiu vyjádřil podobné přání i tehdejší klatovský farář Antonín Bachan.

Sepsání libreta se ujal člen Kolegia Štěpán Špád, absolvent bohemistiky a anglistiky na FFUK v Praze a nynější učitel na klatovském gymnáziu. Úryvky z tohoto textu získaly svému autorovi první místo v soutěži Literární Šumava 2012 a byly prezentovány také na ČRo 3 Vltava.

Podobně jako je text vícejazyčný, také hudba v sobě kombinuje různé stylové vrstvy od moderní hudební řeči přes soudobou reflexi různých barokních stylů a kompozičních postupů (variace na basovém modelu, koncertantní styl italského střihu, dobová taneční věta apod.).

Je nám nesmírnou ctí, že Pavel Samiec své oratorium věnoval právě Kolegiu pro duchovní hudbu „jakož i městu Klatovy“.

Po uplynutí deseti let, v roce, kdy si připomínáme 340. výročí klatovského zázraku, se k tomuto nádhernému dílu opět s velkou radostí a pokorou navracíme, abychom našim posluchačům představili jeho nádhernou textovou i hudební mystiku.

Oratorium k Panně Marii Klatovské (2015)

text Štěpán Špád

hudba Pavel Samiec

I. Intrata

V. Intermezzo – Toccata canonica

X. Intermezzo 2