Autor: Karel Viták

Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, 1. 10. 2024, 19.00 hod.
Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi
P. Carolus Pelikan (2. pol. 17. stol.) Muttetum de Sancta Anna
Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo

Ve starobylých prostírách plzeňské katedrály sv. Bartoloměje provedeme dosud prakticky neprováděnou hudbu českých skladatelů, z nichž většina působila na významných českých kůrech v první polovině 18. století. Chceme tak připomenout Rok české hudby z trochu jiné perspektivy a ukázat, že české země rodily špičkové hudebníky dávno před narozením Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka a že daly evropské hudbě i jiné velikány než byl např. Jan Dismas Zelenka.

Vzhledem k tomu, že si v letošním roce připomínáme 250. výročí úmrtí významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmy, bude hlavní část programu věnována právě jeho dílu. Představuje je jeho Missa Sancti Wolfgangi, věnovaná světci, od jehož narození letos uplyne 1100 let, a který zároveň pomáhal určovat duchovní a civilizační identitu česko-bavorského pohraničí.

Zařazením skladby Dixit Dominus Domino Meo od klatovského rectora Chori a Tůmova současníka Jana Václava Flašky, připomeneme vrcholně barokní hudební tradici zdejšího pohraničního regionu. Program koncertu vyplníme o další duchovní kompozice českých skladatelů první poloviny 18. století. Mezi nimi stojí za pozornost moteto ke sv. Anně jezuitského skladatele P. Karla Pelikána, SJ. Do řádu Tovaryšstva Ježíšona patří také P. Václav Majer, SJ, který byl v roce 1726 pochován do klatovských katakomb. Jeho moteto Eja plausus date patří k tomu nejzajímavějšímu, co bylo v českých zemích v rámci tohoto žánru ve své době zkomponováno. Na programu nemůže chybět jeden z nejvýznamnějších pražských skladatelů první třetiny 18. století Šimon Brixi, otec slavného skladatele Františka Xavera. Českou hudební kulturu pomáhali spoluvytvářet také skladatelé z řádu piaristů. Na programu zazní díla P. Remigia a S. Erasmo, SP a také jedna drobná skladba P. Simona a S. Bartholomaeo, SP, jenž byl učitelem Františka Xavera Brixiho. Posledně jmenovanému skladateli budeme chtít věnovat pozornost v příštím roce, kdy P. Simon oslaví kulaté narozeniny.

Chudenice, kostel sv. Jana Křtitele, 14. 9. 2024, 18.00 hod.
Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi
P. Carolus Pelikan (2. pol. 17. stol.) Muttetum de Sancta Anna
Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo

V chudenickém kostele sv. Jana Křtitele provedeme duchovní hudbu z českých archivů 18. století. Vzhledem k tomu, že si v letošním roce připomínáme 250. výročí úmrtí významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmy, bude část programu věnována právě jeho dílům. Jádro koncertu věnovaného ku cti zdejšího světce sv. Wolfganga, od jehož narození letos uplyne 1100 let, představuje Tůmova kompozice Missa Sancti Wolfgangi.

Zařazením skladby Dixit Dominus Domino Meo od klatovského rectora Chori Jana Václava Flašky, připomeneme vrcholně barokní hudební tradici zdejšího regionu. Program koncertu doplníme o další duchovní kompozice českých skladatelů první poloviny 18. století. Mezi nimi stojí za pozornost moteto ke sv. Anně jezuitského skladatele P. Karla Pelikána, SJ. Jeho zařazením si připomeneme si významnou chudenickou poutní tradici, trvající dodnes. Do řádu Tovaryšstva Ježíšona patří také P. Václav Majer, SJ, který byl v roce 1726 pochován do klatovských katakomb. Jeho moteto Eja plausus date patří k tomu nejzajímavějšímu, co bylo v českých zemích v rámci tohoto žánru ve své době zkomponováno.

Rokycany, farní kostel Panny Marie Sněžné, 6. 9. 2024, 20.00 hod.
Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi
P. Carolus Pelikan (2. pol. 17. stol.) Muttetum de Sancta Anna
Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo

e starobylých prostorách rokycanského farního kostela Panny Marie Sněžné provedeme v rámci festivalu Cesta k pramenům dosud prakticky neuváděnou hudbu českých skladatelů, z nichž většina působila na významných českých kůrech v první polovině 18. století. Chceme tak připomenout Rok české hudby z trochu jiné perspektivy a ukázat, že české země rodily špičkové hudebníky dávno před narozením Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka a že daly evropské hudbě i jiné velikány než byl např. Jan Dismas Zelenka.

Tanaberk, kostel sv. Anny, 27. 7. 2024, 18.00 hod.
Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi
P. Carolus Pelikan (2. pol. 17. stol.) Muttetum de Sancta Anna
Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo

Na pozvání spolku Tanaberk spravujícího poutní kostel sv. Anny na Tanaberku nedaleko Kdyně, provedeme v rámci zdejších svatoannenských oslav duchovní hudbu z českých archivů 18. století. Vzhledem k tomu, že si v letošním roce připomínáme 250. výročí úmrtí významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmy, bude část programu věnována právě jeho dílům. V obnovené premiéře provedeme jeho kompozici Missa Sancti Wolfgangi. Vzhledem k tomu, že náš příhraniční region nese významné stopy tohoto světce (bývalý poutní kostel Bolfánek u Chudenic, kostel zasvěcený tomuto patronu v nedalekém Haibühlu aj.), můžeme v rámci dobové barokní tradice vnímat jistou atribuci této skladby k našemu regionu a jeho tradicím.

Barokní jezuitské Klatovy 2024

Jeden z nejlepších a zároveň nejpopulárnějších skladatelů italské opery druhé třetiny 18. století, Johann Adolf Hasse, zkomponoval své jediné latinské oratorium Sanctus Petrus & Sancta Maria Magdalena, pro provedení v Benátkách během velkopátečního obřadů v roce 1758. V té době měl za sebou již dlouholetou zkušenost z působení u drážďanského kurfiřtského a královského dvora, pro nějž komponoval opery a duchovní kompozice. V prostředí zdejší dvorské královské kaple přicházel skladatel do styku s členy české jezuitské provincie, kteří zde obstarávali duchovní správu.

I když sólové party tohoto Hasseho oratoria byly určeny pro chovankyně benátského ústavu pro výchovu mladých dívek, odpovídá jeho kompoziční styl stejně jako virtuózné pěvecké nároky oratorijním kompozicím, jež byly v polovině 18. století provozovány v prostředí významných řádových kostelů v českých zemích, včetně těch jezuitských. V případě klatovské koleje a jejího semináře sv. Josefa bohužel chybějí z tohoto období potřebné pramenné doklady. Je však velmi pravděpodobné, že se tehdejší Klatované mohli během postního tridua zaposlouchat do podobných oratorijních kompozic v podání zdejších hudebních seminaristů.