Mistři komorní hudby

9. 12. 2015, 18.00,
Dům hudby, sál Antonína Dvořáka, Husova 30, Plzeň

Při sestavování programu koncertu nesoucího název „Mistři komorní hudby“ nebylo cílem zařadit díla nejvýznamnějších komponistů, ale spíše představit Consortium musicum prostřednictvím skladeb vhodných pro jeho nástrojové obsazení. Počet členů ansámblu dovoluje interpretovat jak smyčcový kvartet, tak i skladby pro smyčcový orchestr. Zastoupení stylových období sahá od baroka až po vrcholný klasicismus.

Barokní sloh je reprezentován Concertem grossem op. 6, č. 3 e moll Georga Friedricha Händela. Pětivětá skladba je typickým grossem se střídáním concertina s výraznými tématy houslí a ripiena. Vivaldiho concerto g moll, které je v podstatě symfonií, přináší ustálenou třídílnou formu s krajními rychlými větami a s pomalou střední větou. Kompozice se vyznačuje Vivaldiho jedinečnou, vlastně jednoduchou, ale výraznou melodickou invencí, v pomalé větě pak zpěvností, avšak velmi dramatickou. Skladbě je vlastní též velká expresivita a pregnantní rytmus. Pro někoho snad méně známý Johann Caspar Ferdinand Fischer byl kapelníkem u Bádenského dvora v německém Rastattu. Z dnešního pohledu mají největší význam z jeho tvorby (z níž se bohužel velká část nedochovala) skladby pro klávesové nástroje. Zajímavé jsou též svity pro smyčcový orchestr, z nichž jsme vybrali Suitu č. 8. Je na ní patrný vliv francouzské hudby a jejího hlavního představitele Jeana Baptista Lullyho. Jedna z nejvýraznějších osobností mannheimské školy – František Xaver Richter – spojuje ve svém kompozičním stylu barokní znaky s již progresivnějšími prvky nastupujícího klasicismu. Po stylové stránce je ještě pevně zakotven v pozdním baroku, o čemž svědčí především časté užití kontrapunktu a imitace nejen v jeho duchovní, ale též v instrumentální tvorbě. Na druhé straně se v jeho skladbách setkáme i s projevy citového severoněmeckého a klasického vídeňského stylu. Má zakladatelský význam na poli smyčcového kvartetu – jeho kvartety jsou psány pro čtyři rovnocenné, virtuózně vedené nástroje bez bassa continua. Uvedený kvartet patří k jeho prvním, byl zkomponován již v roce 1757. Vrcholný klasicismus je reprezentován dílem Karla Stamice, staršího syna slavného českého skladatele a zakladatele mannheimské školy Jana Václava Stamice. Vybraný Orchestrální kvartet F dur představuje kratší, třívěté dílo vystavěné na principech klasické sonátové formy, kterou Stamic ovládal s velkou suverenitou (v tomto smyslu byl pokračovatelem odkazu svého otce, který ustálil její klasickou cyklickou formu). Zaujme především výraznými dynamickými odstíny charakteristickými pro mannheimskou školu a též zpěvností jednotlivých témat.

Věříme, že nejen výběrem repertoáru, ale též interpretací osloví koncert široké spektrum posluchačů a že četné akce ať už přímo v Plzni, nebo v jejím okolí, na kterých se Consortium musicum podílí, najdou své nové pravidelné návštěvníky.

Program:

František Xaver Richter
(1709–1789)
Smyčcový kvartet C dur, op. 5, č. 1

Georg Friedrich Händel
(1685–1759)
Concerto Grosso, op. 6, č. 3 e moll,
HWV 321

Karel Stamic
(1745–1801)
Orchestrální kvartet F dur, op. 4, č. 4

Antonio Vivaldi
(1678–1741)
Concerto g moll, RV 157

Johann Caspar Ferdinand Fischer
(1656–1746)
Le Journal du Printemps, op. 1,
Suite č. 8

Účinkuje:
Consortium musicum
pod vedením
Mgr. Víta Aschenbrennera, Ph.D.