SANTINI 300

Hudební doprovod zádušních obřadů za Jana Blažeje Santini-Aichela

Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje

čtvrtek, 7. prosince 2023 v 19.30 hodin

Dne 7. prosince 2023 uplyne 300 let od smrti barokního stavitele italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.

Význam toho nadaného umělce architektury chceme připomenout slavnostní zádušní mší, která bude sloužena v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni dne 7. prosince 2023. Jakkoliv si uvědomujeme, že Santiniho osobnost je spjatá s mimoplzeňskými barokními skvosty, je důležité zasadit projekt právě do centra plzeňské diecéze. Trojlodní gotický chrám (katedrála sv. Bartoloměje) je vhodnou připomínkou architektonického stylu, který Santiny ve své barokní tvorbě oživil, nadto je symbolickým místem, které si samo připomíná také jedno významné výročí, neboť vznikem plzeňské diecéze, která byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. Pro Supremi Ecclesiae Pastoris munere v květnu 1993, se z farního kostela stala katedrála sv. Bartoloměje. 

Pokračovat ve čtení „SANTINI 300“

Volkstrauertag – hudební doprovod liturgie

Cham (DE), Redemptoristenkirche Maria Hilf

neděle dne 19. listopadu 2023 v 10 hodin

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720)

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

Johann Joseph Fux (1660 - 1741) byl rakouský barokní hudební skladatel, teoretik a pedagog, z jehož učebnice kontrapunktu, kterou dokončil v roce 1725 pod názvem Gradus ad Parnassum (Stupeň na Parnas), se učila komponovat řada skladatelů 18. století, včetně Wolfganga A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Jana Dismase Zelenky. Jeho skladatelský odkaz je obsáhlý a čítá kolem 400 kompozic, jejichž charakter vyplývá jednak z konvencí vídeňského dvora počátku 18. století, jednak z Fuxovy pozice vrchního císařského kapelníka a zároveň kapelníka katedrály sv. Štěpána. Jedná se o opery, jejichž produkce nechyběla při významných dvorských událostech, oratoria a chrámové kompozice, ale i řadu instrumentálních skladeb.

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720)

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

Pokračovat ve čtení „Volkstrauertag – hudební doprovod liturgie“