Příspěvky

Publikováno

Kalousova Missa Sancti Wenceslai na festivalu Litomyšlské dny barokní tradice

P. Simone a S. Bartholomaeo, SP (Václav Kalous; 1715–1786): Missa Sancti Wenceslai

Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum

Na pozvání organizátorů festivalu Litomyšlské dny barokní tradice provedeme při mši svaté v bývalém piaristickém chrámu Nalezení sv. kříže Missu Sancti Wenceslai piaristického skladatele P. Simona a S. Bartholomaeo (vl. jm. Václav Kalous). P. Simon, od jehož narození si v letošním roce připomínáme 310 let, představuje jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů pozdního baroka, jenž originálním způsobem rozvíjel stylotvorné podněty italské figurální hudby v koncertantním stylu. I díky V. Kalousovi a jeho kompozičnímu a pedagogickému působení představovalo prostředí piaristických hudebních seminářů vyhledávaný cíle mladých talentovaných hudebníků. Za Kalousem do piaristické koleje v Kosmonocích zamířil ve své době kroky také mladý František Xaver Brixi. P. Kalous působil mj. také v litomyšlské řádové koleji.

Rukopis jeho svatováclavské mše, jenž se stal pramennou předlohou pro naše provedení, pochází právě z kůru litomyšlského piaristického kostela. Mše zde byla opsána v roce 1763, tedy ještě za Kalousova života, kdy tento skladatel pobýval ve strážnické řádové koleji.

Publikováno

Kalousova Missa Sancti Wenceslai v předvečer svátku patrona českého národa v bavorském Lamu

Lam (DE), Pfarrkirche S. Ulrich, 27. 11. 2025, 17.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

P. Simone a S. Bartholomaeo, SP (Václav Kalous; 1715-1786) Missa Sancti Wenceslai aj. skladby.

Na pozvání lamské farnosti sv. Ulricha a ve spolupráci s lamským spolkem Musikkreis Bayern-Böhmen provedeme v předvečer svátku sv. Václava mši věnovanou tomuto českému patronovi (Missa Sancti Wenceslai) piaristického skladatele P. Simona a S. Bartholomaeo (vl. jm. Václav Kalous). P. Simon, od jehož narození si v letošním roce připomínáme 310 let, představuje jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů pozdního baroka, jenž originálním způsobemn rozvíjel stylotvorné podněty italské figurální hudby v koncertantním stylu. I díky V. Kalousovi a jeho kompozičnímu a pedagogickému působení představovalo prostředí piaristických hudebních seminářů vyhledávaný cíle mladých talentovaných hudebníků. Za Kalousem do piaristické koleje v Kosmonocích zamířil ve své době kroky také mladý František Xaver Brixi.

Publikováno

Koncert barokní hudby ad honorem Sanctae Annae II.

Tanaberk, kostel sv. Anny, 25. 7. 2025, 19.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

P. Simone a S. Bartholomaeo, SP (Václav Kalous; 1715-1786) Missa Sancti Wenceslai P. Remigius a S. Erasmo, SP (Antonín Mašát; 1692-1747) Offertorium Resonate chori a díla dalších českých řádových skladatelů první poloviny 18. století P. Carolus Pelikan (2. pol. 17. stol.) Muttetum de Sancta Anna

Na pozvání spolku Tanaberk spravujícího poutní kostel sv. Anny na Tanaberku nedaleko Kdyně, provedeme na svátek této patronky v rámci zdejších oslav duchovní hudbu pocházející převážně od českých řádových skladatelů první poloviny 18. století. Přestože dnes jsou jejich jména spíše zapomenuta a dočítáme se o nich pouze na stránkách hudebně historických pojednání, ve své době představovali tito skladatelé velmi populární a hojně provozované autory. Dochovaná díla těchto skladatelů svědčí o genialitě svých autorů a o jejich setrvalém úsilí na zdokonalování hudebně kompozičního stylu pozdního baroka.

Hlavním dílem koncertu bude slavnostní Missa Sancti Wenceslai piaristického skladatele P. Simona a S. Bartholomaeo (vl. jm. Václav Kalous), od jehož narození si v letošním roce připomínáme 310 let. P. Simon zde vystavěl velkoryse koncipovanou architekturu plnou originálních kompozičních postupů zejména ve střídání vokální a instrumentální složky. V. Kalous jako školený skladatel (sám byl učitelem Františka Xavera Brixiho) komponoval v této mši velmi solidně vystavěné fugy. Větší originalitu však prozrazují ostatní pasáže inspirované pulsem dobové italské liturgické hudby v koncertantním stylu stejně jako expresivní chromatické pasáže části Qui tollis peccata mundi. Mezi výrazné rysy Kalousova stylu patří nepokrytá radost z toho, jakými prostředky může posluchače neustále překvapovat. Opis této mše pochází z piaristického kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli z roku 1763.

Program koncertu doplní krom tradičního svatoanennského moteta jezuitského skladatele P. Carola Pelikana, SJ z poloviny osmdesátých let 17. století také offertorium Resonate chori piaristického skladatele P. Remigia a S. Erasmo (vl. jm. Antonín Mašát) s odvážnými pulsujícími koloraturami stejně jako liturgické kompozice Kalousových a remigiových současníků zejména z řad českých minoritů.

Publikováno

Tůmova Missa Sancti Wolfgangi na svatohorských Korunovačních slavnostech

Svatá Hora, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, 28. 6. 2025, 19.30hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum & hosté

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi Jan Václav Flaška (1708/09-1783) Dixit Dominus Domino meo P. Venceslaus Majer, SJ (1665–1726) Mottetum pro omni Festo Eja plausus date, Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742) Gloria & honore, op. 3/8 (1718)

Na pozvání svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka provedeme slavnostní mši Missa Sancti Wolfgangi Františka Ignáce Tůmy (1704-1774). Stane se tak na vigilijní mši sv.

Missa Sancti Wolfgangi významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmovy je věnovaná světci, od jehož narození voni uplynulo 1100 let, a který zároveň pomáhal určovat duchovní a civilizační identitu česko-bavorského pohraničí, regionu, odkud pochází Kolegium i Consortium musicum a jeho členové.

Zařazením skladby Dixit Dominus Domino Meo od klatovského rectora Chori a Tůmova současníka Jana Václava Flašky, připomeneme vrcholně barokní hudební tradici zdejšího pohraničního regionu. Program koncertu vyplníme o další duchovní kompozice českých skladatelů první poloviny 18. století. Mezi nimi stojí za pozornost jezuitský skladatel P. Václav Majer, SJ, který byl v roce 1726 pochován do klatovských katakomb. Jeho moteto Eja plausus date patří k tomu nejzajímavějšímu, co bylo v českých zemích v rámci tohoto žánru ve své době zkomponováno. Na programu nemůže chybět jeden z nejvýznamnějších pražských skladatelů první třetiny 18. století Jan Josef Ignác Brentner a jeho slavné moteto Gloria & honore.

Jako tradičně nás doprovodí plzeňský komorní orchestr Consortium musicum.