Autor: Consortium musicum

Svatá Hora, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, 18. 12. 2024, 19.00hod

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum

František Ignác Tůma (1704-1774) Missa S. Wolfgangi Šimon Brixi (1693–1735) Domine ad adjuvandum me festina (1742) Joseph Kunte (ante 1750-post 1770) Quatuor rorate coeli (obnovená premiéra) Dionysius Grotz(1748–1817) O Sapientia & O Adonai (obnovená prem.) (1781)

Vzhledem k tomu, že si v letošním roce připomínáme 250. výročí úmrtí významného skladatele přelomu baroka a klasicismu Františka Ignáce Tůmy, bude část programu věnována právě jeho dílům. V obnovené premiéře jsme v létě provedli jeho kompozici Missa Sancti Wolfgangi. Protože náš příhraniční region nese významné stopy tohoto světce (bývalý poutní kostel Bolfánek u Chudenic, kostel zasvěcený tomuto patronu v nedalekém Haibühlu aj.), můžeme v rámci dobové barokní tradice vnímat jistou atribuci této skladby k našemu regionu a jeho tradicím. Opis kompozice pochází z hudebního fondu svatovítské katedrály v Praze.

Domine ad adjuvandum me festina in a od pražského skladatele Šimona Brixiho (1693-1735) bylo opsáno domažlickým chorregentem Joannem Josephem Hoffmannem (1742) a je nyní uloženo v hudebním fondu klatovského farního kostela. Skladba je kompozičně inspirována hudebním stylem pražských autorů dvacátých a třicátých let 18. století.

Obě adventní antifony O Sapientia a O Adonai P. Dionysia Grotze, OSB, pocházejí z hudebního archivu klatovského farního a poutního kostela Nar. PM. Je na nich uvedeno, že je autor zkomponoval v roce 1781 ve Vornbachu am Inn. Zatím není jasné, jakým způsobem se do Klatov dostaly. Patrně se tak stalo za regenschoriho Václava Pavlase (1785-95) nebo jeho nástupce Petra Kirleho. Obě skladby prozrazují velmi zkušeného autora, ovládajícího prostředky tzv. galantního stylu, jenž je byl schopen vtělit do kompozičně ucelených a přesto dynamicky a kontrastně utvářených malých forem. Skladbu O Adonai provedeme v obnovené premiéře.

Čtveřice rorátů (Quatuor rorate coeli) byla opsána pro svatohorský kůr zdejším prefektem kůru a varhaníkem Josephem Heinzem (na Sv. Hoře doložen vletech 1801-1805) v roce 1802. Je pravděpodobné, že tento soubor byl určen postupně pro všechny adventní neděle.

Roráty jsou dílem Josepha Kunteho (ante 1750-post 1770). Podle nečetných dochovaných zpráv o tomto skladateli měl po dlouhý čas působit coby virtuózní hornista a houslista v buquoyské hraběcí kapele v Praze, načež se na sklonku života vydal působit jako učitel a chorregent na venkov. Jeho roráty pocházejí patrně z tohoto obdobé (po 1770) a prozrazují, že tento skladatel byl důvěrně obeznámen se stylovými prostředky vrcholného baroka a raného klasicismu. Také tyto roráty provedeme v obnovené premiéře.

Repertoár

Šimon Brixi (1693–1735) Domine ad adjuvandum me festina

[Domažlice 1742]

P. Dionysius Grotz, OSB (1748–1817) O, Sapientia (Vornbach am Inn 1781)

[Klatovy] O, Adonai (obnovená premiéra)

Joseph Kunte (ante 1750–post 1770) Quatuor Rorate coeli, Chore Sacro Monte,

[Svatá Hora] scr. Heinz Prefect & Organist 1802

(obnovená premiéra)

František Ignác Tůma (1704–1774) Missa Sancti Wolfgangi

[Praha, katedrála sv. Víta]

Bodenmais (DE), Pfarrkirche Mariä Himmelfahrt, 17. 11. 2024 , 10.30hod

Johann Georg Reutter ml. (1708-1772) Requiem in g, HofR 48/6

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum

Lam (DE), Pfarrkirche S. Ulrich, 2. 11. 2024, 18.00hod

Johann Georg Reutter ml. (1708-1772) Requiem in g, HofR 48/6

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum

Johann Georg Reutter der Jüngere (1708-1772), kapelník svatoštěpánského dómu ve Vídni v závěru panování barokního císaře Karla VI. a jeho nástupkyně Marie Terezie, získal hudební vzdělání od svého otce, dvorního a dómského varhaníka Georga Reuttera st., ale zejména od císařského kapelníka Antonia Caldary. Významné hudební posty ve Vídni mu byly svěřeny až po návratu ze studijní cesty do Itálie (Benátky, Řím) v roce 1730. Již v následujícím roce (1731) byl J. G. Reutter jmenován dvorním skladatelem, dómským kapelníkem pak v roce 1738. V této funkci stál u objevu hudebního talentu bratří Haydnů – Josepha a Johanna Michaela, kteří prošli hudebním školením a praxí na svatoštěpánském figurálním kůru právě za Reutterova kapelnictví.

Georg Reutter ml. má na svém skladatelském kontě šest zhudebnění zádušní mše. Jeho requiem in g, HofR 48/6 pro smíšený sbor, smyčcové těleso a varhanní continuo doplňují dva koncertantní trombony. Kompozice jakoby stála na pomezí několika stylů. V polyfonních větách (Kyrie apod.) skladatel prozrazuje, že je zdatným Caldarovým žákem, jenž v prostředí vídeňské dvorní hudby sbíral první zkušenosti ještě za působení Johanna Josepha Fuxe. Vnitřně vyrovnané a syrrytmicky vedené sborové těleso v dalších částech (Sequentia aj.) obohacené mnohdy o koncertantní trombony (ve své době již poněkud konzervativně, jak bylo ve vídeňském prostředí zvykem) a téměř galatně laděné bohaté pasáže v houslích jakoby ukazuje do další epochy a její odlišné estetiky směřující k osvícenství a racionalitě.

Reutterovo Requiem in g provedeme v rámci liturgických obřadů sloužených za všechny věrné zemřelé (omnium fidelium defunctorum) ve farním kostele sv. Ulricha v bavorském Lamu (DE). Děkujeme za pozvání zdejšímu spolku Musikkreis Bayern-Böhmen a samozřejmě také lamské farnosti.

Areál Koinonie sv. Jana Křtitele Litice, sál Betlém, sobota 15. června 2024, 19 hodin

Latinské oratorium německého pozdně barokního skladatele Johana Adolfa Hasseho (1699-1783) Sanctus Petrus & Sancta Maria Magdalena určené původně k velkopátečním obřadům v Benátkách v roce 1758 zazní v Liticích u Plzně v rámci oslav ke cti svatých apoštolů Petra & Pavla. Orchestr Consortia doprovodí pětici sólistů. Provedení tohoto díla umocní barokní gesta a kostýmy odkazující k době vzniku díla. Oratorium zazní v rámci projektu Barokní festival 2024.

Univerzitní zádušní mše za oběti na FF UK v plzeňské katedrále

Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje

úterý 30. ledna 2024, 19 hodin

Johann Michael Haydn (1737–1806): Missa pro defuncto Archiepiscopo Sigismondo (1771)
Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy
Consortium musicum Plzeň
& studenti Ústavu hudební vědy FF UK v Praze

Prosincové události minulého roku na Filozofické fakultě se nás hluboce dotkly.

Pokračovat ve čtení „Univerzitní zádušní mše za oběti na FF UK“